Dvě vítězství a další dvě pódiové umístění na Beskyd Tour 2024

04.07.2024

V sobotu 29. června nás čekal další závod, tentokrát maraton Beskyd Tour. Počasí si pro nás připravilo vysoké teploty, se kterými se závodníci museli popasovat na tratích A - 163 km / 3100 m, B - 121 km / 2000 m a nejkratší C - 53 km / 700 m. Pro bodování SPAC bylo určeno, že kategorie A, B a C musí jet nejdelší trasu, nejstarší muži dostali přidělenou nejkratší trať a ostatní kategorie trasu středně dlouhou.

A jak to dopadlo? Největší úspěch zaznamenali Petr Zatloukal a Standa Prokeš, kteří své kategorie vyhrávají! Report Petě Zatloukala si můžete přečíst níže. Na pódium se dále - i přes pád v prvním stoupání - podařilo probojovat Oldovi Míčkovi, který bere 2. místo v kategorii nad 65 let. A na nejkratší trase zaznamenal úspěch Max Kramoliš, který dojíždí na 3. místě mezi juniory. Gratulujeme!

Co se týká výsledků dalších závodníků, Vít Šrámek měl vysoké ambice na střední trase, bohužel ho zastavil defekt ve sjezdu z Kelčovského sedla. Těsně to na pódium nevyšlo Pepovi Mládenkovi, který bere 4. místo v kat. G. Marcela Pargačová dojela na 8. místě v kat. ZV. Já jsme si závod protrpěl, forma není a horko špatně snáším (poprvé v životě jsem musel zastavovat kvůli křečím), přesto jsem dlouhou trasu dokončil a tím přispěl k vyššímu bodovému zisku týmu - ve SPAC je letos totiž nově kategorie E od 60 do 69 let, takže před Oldu se dostali někteří mladší závodníci, kteří v tomto závodě byli klasifikování v mladší kategorii.

Do týmového bodování bereme 220 bodů, čímž navyšujeme náskok na druhý tým Loko Campagnolo Krnov na 49 bodů rozdílu.

Jaroslav Glogar

Závod pohledem Petra Zatloukala

V sobotu 29. června 2024 jsem se počtvrté v "kariéře" postavil na start 170 km dlouhého cyklistického závodu Beskyd tour. Letos to byl můj třetí cyklo maraton; v květnu jsem dojel třetí na přerovském Mamutu, v polovině června jsem obsadil druhé místo v Trutnově na Krakonošovi, zbýval tedy podle mě nejnáročnější Beskyd tour.

O půl desáté se vydalo společně přes 400 závodníků na trať. 155 jelo dlouhou 170kilometrovou trať, 244 se rozhodlo pro kratší 120kilometrový závod. Závodníci byli pochopitelně rozděleni ještě podle věkových kategorií. V mé kategorii C (40 – 49 let) odstartovalo 40 cyklistů.

Startovní pole se vydalo ze startu z Bílé přes les na Bílý kříž a sjelo táhlým sjezdem na slovenskou stranu do Turzovky, aby vcelku klidně "před bouří" dorazilo pod první výzvu Kelčovské sedlo s přejezdem zpět do Bílé v Beskydech. Tam došlo k prvnímu dělení a odpadání. Mně se dařilo zůstat s čelem závodu, kde tvrdili muziku jezdci slovenského Pierre Baguette a pražského Integray L27.

První dvě hodiny se mi nejely moc dobře, ale počasí mi sedlo, to horko a slunečno mi sedí. Po padesáti kilometrech při průjezdu Bílou mi přítelkyně Jana podává láhev s vodou, následuje rychlá zvlněná pasáž okolo vodní nádrže Šance. Z Ostravice nás čekala další výzva jménem Smrček. Tento výjezd jsem zvládl dobře, opět jsem zůstal v první skupině. Další beskydský výjezd přišel prakticky vzápětí – z Trojanovic na Pustevny. Po zkušenostech jsem věděl, že si klidně můžu z první skupiny "vystoupit" a trochu se šetřit, tady se dlouhá trasa ještě nerozhoduje. Ztrátu jsem neměl velkou a věděl jsem, že jsou přede mnou jen tři borci z mé kategorie a se mnou ve skupince jel jeden další. Z Pusteven jsme vytvořili skupinku osmi závodníků a makali jsme na dojetí jednotlivců před námi. První skupina měla náskok asi něco přes minutu. Další kopec, další dělení. Ve výjezdu na Soláň si vystupuje Smolka a dojíždíme Hudečka, já jsem se cítil dobře, na vrcholu Soláně mi přítelkyně opět podává novou láhev, ve skupince jsme z kategorie C dva, před námi pouze jeden. Na konci Karlovic dojíždíme Kollerta, do té doby vedoucího závodníka mé kategorie! Ani trochu jsem tomu nevěřil, ale krize může potkat každého. Předposlední a asi nejtěžší výjezd na Kasárna jsem opět zvládl parádně! V trojici sjíždíme do Makova a před posledním kopcem na Bumbálku cítím, že to může vyjít. Hned na začátku stoupání chytnou Hudečka křeče a jen jsem doufal, aby mě nestihl nějaký technický problém. Nestihl. Výjezd na Bumbálku i následný táhlý sjezd do Bílé jsem prakticky odtáhl sám, nechtěl jsem riskovat zpomalení tempa a dojetí pronásledovateli.

Kategorii C vyhrávám! Euforie! Nádhera a krása! Můj cíl při pohledu na startovní pole byl do pátého místa, ale načasování formy a pro mě absolutně dokonalého počasí, podpory přítelkyně a samozřejmě jízdy bez technických potíží mi přineslo tuto zlatou třešničku. Celkově jsem dojel na 14. místě v čase 4 hodiny a 48 minut.