Petr Zatloukal osmý na UCI Gran Fondo "Neusiedler See Radmarathon"

V neděli 21. dubna 2024 jsem se zúčastnil konečně "velkého" závodu – UCI Gran Fondo "Neusiedler See Radmarathon". Jak píšu – konečně! Protože na takových závodech je všechno jinak – napětí, očekávání, nervozita, organizace, konkurence,… Start, cíl a zázemí bylo v městečku Mörbisch am See, vyzvedli jsme si číslo, čip a šli jsem se podívat na zrovna probíhající časovku. Ubytování jsme měli v maďarském Fertörákos, ale dostat se tam bylo krapet komplikovanější kvůli uzavřeným silnícím, na kterých se právě jela časovka. Večer jsem se jel krátce projet, déšť a zima mě k ničemu delšímu než k půlhodinovému protočení nohou nepustily. 

V neděli ráno jsme do místa startu v Mörbisch am See přijeli v osm ráno, to už se spousta závodníků snažila obsadit na startu co nejvýhodnější pozici. Sice bylo slunečno, ale kvůli silnému větru a teplotě okolo pěti stupňů jsem se rozhodl jet v dlouhých nohavicích. V 9:14 jsem odstartoval na 126 kilometrů dlouhý závod, během prvních kilometrů ve výjezdu na kopec mezi vinicemi jsem se protlačil na čelo fakt velkého balíku. Těsně pod vrcholem stoupání odjeli dva němečtí závodníci, nikdo po nich nešel, už jsme je nepotkali. Nakonec se ukázalo, že ty zkušenosti mi na těchto závodech chybí, nechal jsem je odjet, chyba, škoda,… Postupně jsme dojížděli pomalejší borce, kteří startovali v první a druhé vlně, vše se míchalo, i kvůli tomu jsem musel být neustále ve střehu, jelo se kolo na kolo, neustálé nástupy, nervozita, občas pád někde vzadu. Přední pozici jsem si musel neustále hlídat, jak se to v balíku mlelo a převalovalo. Rovina okolo Nezidérského jezera je rovina, dlouhá rovná silnice ale nabízí spoustu vyčerpávajících situací spojených s bočním větrem nebo protivětrem, terezínem… Asi deset kilometrů před cílem je jedno asi minutové stoupání, kde došlo k poslednímu výraznějšímu dělení zbytku balíku, následuje pozvolný sjezd do cíle. Opět vystresovaný boj o pozice. Příjezd do Mörbisch am See, levá zatáčka, pravá zatáčka, cílová rovina. Ještě před nájezdem do zatáček jsem byl na parádní asi páté šesté pozici, dva borci přede mnou ale nezvládli technické záludnosti, takže jsem se dostal na nevýhodnou třetí pozici s mezerou, takže v cílové rovince jsem se neměl za kým vyvézt. Bylo z toho nakonec osmé místo v kategorii (ze 199 závodníků), což asi beru jako dobrý výsledek. Ale jako zážitky a zkušenosti naprosto fantastické! 

Petr Zatloukal